ŘÁD AGILITY ČESKÉ REPUBLIKY 

platný od 1. ledna 2007, 

schválený výborem Klubu agility České republiky dne 22.12.2006

 

1. Preambule

 

Agility je výchovná i zábavná činnost psovoda se psem. Podle nároků na výkon lze agility provozovat jako rekreační hru i jako vrcholový sport. Je určeno pro psy všech plemen a psovody všech věkových kategorií. Agility je bezkontaktní sport se zvláštním důrazem na úzký a přátelský kontakt se psovodem a radost z pohybu, ve kterém pes bez vodítka a obojku překonává na povel psovoda různé překážky. Ze strany psovoda vyžaduje agility rychlé reakce, promyšlené vedení psa i sportovní výkon při běhu se psem. Psu a psovodu by agility mělo přinášet radost a prohlubovat jejich partnerský vztah. Řád agility vychází z mezinárodního reglementu agility FCI. Pro provozování agility jsou závazné podmínky dané tímto Řádem agility ČR, Soutěžním řádem Klubu agility ČR a Řádem na ochranu psů při soutěžích agility.

 

2. Úvod

 

Agility předpokládá dokonalý partnerský vztah mezi psem a psovodem. Oba spolu tvoří jeden tým. O vítězi závodů agility rozhoduje pouze společný sportovní výkon týmu psa a psovoda bez rozdílu.  

3. Velikostní kategorie

 

Závody agility probíhají ve třech velikostních kategoriích rozdělených podle kohoutkové výšky psa:

 

SMALL – S (malý)                                            do 34,99 cm včetně

MEDIUM – M (střední)            od 35 cm         do 42,99 cm včetně

LARGE – L (velký)                     od 43 cm včetně

   

4. Parkur

4.1. Všeobecně

·       Parkur je ohraničený prostor, ve kterém jsou umístěny překážky. Je stavěn podle pokynů rozhodčího. Druhy a rozměry překážek musí odpovídat tomuto Řádu agility ČR. Charakteristika parkuru je dána druhem použitých překážek a jejich pořadím. Pes musí překážky absolvovat v pevně stanoveném pořadí a směru a v co nejkratším čase.

·       Prostor určený pro stavbu parkuru agility musí mít rozlohu nejméně 20 x 40 metrů. Pokud jsou postaveny dva parkury, doporučuje se oddělit je uzavřenými bariérami, nebo parkury postavit ve vzdálenosti nejméně 10 metrů od sebe. Na parkuru nesmí být nic, co by znamenalo jakékoli nebezpečí pro psa nebo psovoda. V areálu parkuru mohou být rovněž překážky (i přírodního charakteru, např. stromy), které nejsou zařazeny do tratě. Tyto překážky však nesmí ohrožovat bezpečnost psa ani psovoda a bránit plynulému absolvování tratě.

·       Vlastní trať má délku od 100 do 200 metrů a obsahuje 15 až 20 překážek (z nichž minimálně 7 musí být skokových). Délka tratě a počet překážek odpovídají druhu soutěže, kategorii a výkonnosti psů.

·       Vzdálenost mezi překážkami je minimálně 5 a maximálně 7 metrů, s výjimkou skokové kombinace. Překážky jsou označeny číslem, které určuje pořadí jejich překonávání. Číslo bývá umístěno zpravidla vlevo před překážkou tak, aby nepřekáželo v běhu psovi ani psovodovi.

·       Psovod musí mít možnost proběhnout kolem překážky po obou stranách s výjimkou tunelu umístěného pod kladinou či šikmou stěnou.

4.2. Trasa

Průběh trasy je zcela ponechán fantazii rozhodčího, musí však obsahovat alespoň dvě změny směru. Dobře promyšlená trať dovoluje psovi pohybovat se lehce a plynule. Cílem je, aby pes pod vedením psovoda našel rovnováhu mezi rychlostí provedení a bezchybným překonáním překážek. Pro každou soutěž by se měl průběh tratě a sled překážek měnit. 

4.3. Určení standardního času

Standardní čas je čas doporučený k absolvování tratě; za jeho překročení je tým penalizován trestnými body. Základem výpočtu standardního času je rychlost (v metrech za sekundu) stanovená pro pohyb na trati. Určuje se s ohledem na stupeň obtížnosti, povrch, na kterém se běhá, a náročnost soutěže. Standardní čas vypočteme, když přesnou délku tratě dělíme určenou rychlostí pohybu (příklad: pro trasu 150 metrů a danou rychlost 2,5 metru za sekundu se standardní čas vypočítá následovně 150 : 2,5 = 60 sekund). 

4.4. Určení maximálního času

Maximální čas je čas, který tým nesmí překročit. Pokud tým maximální čas překročí, je diskvalifikován. Maximální čas může být nejvýše dvojnásobek a nejméně jeden a půl násobek času standardního. 

4.5. Start/cíl

Start/cíl tvoří tyče (nejméně 120 cm, nesmí mít nahoře ostré hrany), které musí být umístěny mimo první/poslední překážku ve vzdálenosti méně než 1 metr od první/poslední překážky. Šířka startu/cíle musí být na každé straně nejméně o 50 cm větší než je šířka první/poslední překážky, aby bylo zabráněno tomu, že pokud pes nepřekoná překážku kolmo, doskočí mimo start/cíl. Před startem a za cílem musí být dostatek volného prostoru (alespoň 6 m). Jako startovní/cílová překážka musí být použita jednoduchá skoková překážka.

4.6. Průběh soutěže

V den závodu je zakázán trénink v prostoru parkuru a na překážkách, které jsou na něm umístěny. Psovod bez psa si po dobu určenou rozhodčím může projít a prohlédnout trať přímo na parkuru. Mimo trať musí být umístěna alespoň jedna skoková překážka, která je volně k dispozici. Rozhodčí prohlédne prostor určený pro parkur, zkontroluje překážky a posoudí, zda odpovídají řádu. Určí plán tratě a předá ho organizátorům, kteří podle něho překážky rozmístí. Potom parkur zkontroluje a přeměří jeho délku. Před začátkem každé soutěže rozhodčí seznámí její účastníky s přesnými údaji o trati, zejména se standardním a maximálním časem, případně připomene pravidla soutěže a kriteria jejího hodnocení. Na přání rozhodčího může být soutěž zahájena jedním psem a psovodem, kteří nejsou do závodu zařazeni (předskokan). Ti absolvují trať na ukázku. Psovod se odebere na start. Jeho pes je v základní pozici (stojí, sedí nebo leží před startovní linií). Psovod mu sejme vodítko, obojek a případně další výstroj, nebo ozdoby, s výjimkou gumičky nebo spony přidržující srst z očí (se souhlasem rozhodčího). Vodítko předá pomocníkovi u startu nebo jej položí na předem určené místo u startu. V prostoru startu a cíle nesmí zůstat ležet žádné věci. Psa na startu nesmí nikdo kromě psovoda přidržet. Psovod musí psa ovládat způsobem, proti kterému nemohou být z hlediska ochrany zvířat žádné námitky, například ho nesmí držet za kůži nebo ho tzv. odhodit. Po pokynu rozhodčího, kterým je signalizováno připravení a volnost trati, smí psovod překročit startovní linii a sám si zvolit okamžik startu. Musí však vystartovat bez zbytečných průtahů nejpozději do 20 sekund. Po překročení startovní linie se psovod může vrátit zpět před tuto linii, nesmí se však psa již dotknout. Psovod se může postavit na libovolné místo v parkuru, které si předem zvolí, nesmí přitom projít mezi tyčemi vymezujícími start. Během pohybu po prostoru parkuru psovod nesmí držet nic v ruce, nesmí se dotknout psa, ani žádné překážky. V prostoru parkuru není povoleno použití žádných pomůcek, hraček a pamlsků, není povoleno viditelné nošení výcvikových pomůcek ani jejich odkládání v prostoru parkuru. Časomíra je spuštěna ve chvíli, kdy pes překročil startovní linii. Optické a akustické povely jsou povoleny na celé trati. Psovod nesmí sám překonat, podlézt nebo překročit překážku. Čas je zastaven ve chvíli, kdy pes po překonání poslední překážky proběhne cílem. Psovod se psem po doběhnutí urychleně opouští prostor parkuru. Posuzování týmu probíhá po celou dobu, kdy se tým pohybuje po prostoru parkuru. V prostoru parkuru je zakázáno používat veškeré motivační pomůcky (hračky, pamlsky). V případě porušení tohoto pravidla může být tým diskvalifikován z celé soutěže.

 

5. Překážky

 

Nákresy překážek jsou uvedeny v příloze tohoto řádu.

Překážky nesmí být pro psa nebezpečné a musí odpovídat popisům a mírám daným tímto řádem. Není nutné do parkuru zařazovat všechny druhy překážek.

Uznané překážky jsou:

·       skokové překážky,

·       zeď, viadukt,

·       skok daleký,

·       kruh,

·       pevný tunel,

·       látkový tunel,

·       slalom,

·       kladina,

·       houpačka,

·       šikmá stěna,

·       stůl.

   

5.1. Překážky skokové 

5.1.1. Skoková jednoduchá

Šířka skokových překážek  je minimálně 120 cm. Všechny jednoduché skokové překážky musí mít ve výši dané velikostní kategorií shoditelnou laťku. Laťka musí mít výšku nebo průměr 3-5 cm, nesmí mít ostré hrany a doporučuje se, aby byla barevně zvýrazněna. Kovové nebo umělohmotné laťky jsou nepřípustné. Překážky mohou mít plochu pod tyčkou úplně nebo částečně vyplněnou například reklamní tabulí, proutěnkou nebo více laťkami. Takto použitá výplň však musí být samostatně zavěšena nezávisle na shoditelné laťce. Skokové překážky mohou mít různě konstruované bočnice (stojany, sloupky) s minimální výškou 1 m. Ze stojanu nebo křídla překážky může vyčnívat pouze jeden úchyt, na kterém je umístěna laťka. 

Výška skokových překážek je pro jednotlivé velikostní kategorie následující:

Small – S            30 cm ± 5 cm (min. 25 cm, max. 35 cm)

Medium – M       40 cm ± 5 cm (min. 35 cm, max. 45 cm)

Large – L            60 cm ± 5 cm (min. 55 cm, max. 65 cm)

 

5.1.2. Skoková dvojitá (překonává se jedním skokem)

Tvoří se sestavením dvou jednoduchých skokových překážek postavených ve vzestupné linii s výškovým rozdílem od 15 do 25 cm. Výška vyšší překážky je shodná jako u skoku jednoduchého, s výjimkou kategorie Large, kde může mít maximálně 60 cm. Ze stojanu nebo křídla překážky může vyčnívat pouze jeden úchyt, na kterém je umístěna tyčka. V parkuru musí být skoková dvojitá překážka umístěna tak, aby na ni byl přímý náběh od předchozí překážky.

Maximální hloubka překážky nesmí být pro jednotlivé kategorie větší než:

Small – S            30 cm

Medium – M       40 cm

Large – L            55 cm

 

5.1.3. Kombinace dvou nebo tří překážek (dvojskok, trojskok)

V parkuru může být umístěna kombinace složená z maximálně tří jednoduchých skokových překážek. Platí jako překážka jediná, ale každý prvek sestavy je posuzován jednotlivě. První překážka je označena pořadovým číslem překážky, druhá písmenem „B“ a třetí písmenem „C“. Vzdálenost mezi překážkami je  pro Small  2 m, pro Medium 3 m a pro Large 4 m. Všechny skokové překážky kombinace mohou mít jen po jedné laťce a musí být stejně vysoké. Překážky mohou být postaveny pouze v přímé linii. Náběh na kombinaci by měl být přímý. Kombinace může být v parkuru zařazena pouze jednou. Vlastní překážky však mohou být použity i jako jednotlivé skoky v dalším nebo předchozím průběhu parkuru. 

 

5.1.4. Zeď, viadukt

Výška i šířka zdi a viaduktu je stejná jako u skokové překážky. Tloušťka je cca 20 cm. Zeď je plná, viadukt musí mít jeden nebo dva otvory ve formě tunelu. Na horní ploše obou překážek musí být nejméně dva nepříliš těžké půlkulaté elementy, které se dají lehce shodit. Zeď musí být přestavitelná na všechny velikostní kategorie. Výška této překážky je měřena včetně shoditelných prvků. 

 

5.1.5. Skok daleký

Je sestaven ze dvou až pěti elementů, které jsou od sebe stejnoměrně vzdáleny. Šířka prvků je 120 cm, hloubka je 15 cm, výška nejnižšího je 15 cm, nejvyššího 28 cm a jsou mírně zkosené. Prvky musí být lehce shoditelné. Všechny čtyři rohy kompletní překážky jsou označeny tyčemi vysokými 120 cm bez ostrých hran. Vzdálenost tyčí od krajních elementů musí být do 10 cm. Na parkuru musí být skok daleký zařazen tak, aby náběh na něj byl v přímém směru. Délka skoku dalekého je pro jednotlivé kategorie následující:

Small – S            40 cm – 50 cm (2 elementy)

Medium – M       70 cm – 90 cm (3 až 4 elementy)

Large – L            120 cm – 150 cm (4 až 5 elementů)

Elementy musí být řazeny od nejnižšího k nejvyššímu s tím, že vždy je použit element nejnižší.

 

5.1.6. Proskokový kruh

Průměr vnitřního otvoru kruhu je min. 45 cm a max. 60 cm. Jako materiál pro výrobu kruhu se doporučuje motocyklová pneumatika, polystyrénový záchranný kruh nebo pogumovaná textilie. Spodní vnitřní část zavěšeného proskokového kruhu musí být z bezpečnostních důvodů vyplněna. Zavěšení kruhu musí být pružné. Pevné zavěšení není povoleno. Konstrukce překážky musí být stabilní a masivní, aby ji pes nemohl lehce povalit. Základna překážky musí být přibližně 1,5násobek výšky překážky, měřeno od země po vrchol kruhu pro kategorii Large. Na parkuru musí být proskokový kruh zařazen tak, aby náběh na něj byl v přímém směru. Vzdálenost středu proskokového kruhu od země je pro jednotlivé kategorie následující:

 

Small – S a Medium – M                  55 cm

Large – L                                         80 cm 

 

5.2. Překážky probíhací

5.2.1. Pevný tunel

Vnitřní průměr pevného tunelu je 60 cm a délka od 3 do 6 m. Tunel musí být z poddajného materiálu umožňujícího vytvořit jeden nebo více oblouků. Tunel musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnil jeho tvar ani pozice. 

 

5.2.2. Látkový tunel

Vchod je tvořen pevnou částí ve tvaru tunelu. Je dlouhá 90 cm, vysoká 60 cm a široká 60-65 cm. Východ z tunelu je z měkkého materiálu, nejlépe pogumované látky odolné vůči dešti, vlhku. Nesmí být příliš lehký ani příliš těžký. Délka látkové části tunelu je 2,5 - 3,5 m a má průměr 60-65 cm. Východ z tunelu by měl být pokud možno upevněn kolíky, mezi nimiž je vzdálenost cca 50 cm a které umožňují nerušený výstup také větším psům. 

 

5.2.3. Slalom

Počet tyčí je sudý -  8, 10 nebo 12. Jejich výška je v rozmezí 100 až 120 cm. Tyče mají průměr 3 až 5 cm, jsou pevně umístěné v rovné neměnné řadě a jsou od sebe vzdáleny 60 cm (vnitřní rozměr mezi tyčemi). Musí být zachován stejný rozestup mezi tyčemi po celé délce slalomu. Zpravidla se používá slalom s 12-ti tyčkami. Slalom musí být pevně fixován, aby se v průběhu závodu neměnila jeho pozice.

5.3. Překážky s kontaktními zónami 

Všechny překážky s kontaktními zónami musí mít neklouzavý povrch. Kontaktní zóny na překážkách musí být barevně odlišeny na vrchní straně a na úzkých bocích. Doporučuje se použití barev nezaměnitelných s nejobvyklejšími barevnými rázy psů.

 

5.3.1. Kladina

Výška od 120 do 135 cm, šířka 30 cm. Délka každé části 360 - 420 cm. Nástupní a sestupná část musí být tak zajištěna nebo zabezpečena, aby nedošlo k samovolnému odpojení. Nástupné a sestupné rampy by měly být opatřeny malými lištami připevněnými v pravidelných odstupech asi 25 cm. Lišty usnadňují nástup na překážku a zabraňují případnému sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké, od 5 mm do 10 mm vysoké se zaoblenými hranami. Na nástupné a sestupné části ramp musí být v délce 90 cm, měřeno od země, vyznačena kontaktní zóna. Do vzdálenosti 10 cm od kontaktní zóny nesmí být žádná lišta. Kladina musí být stabilní. 

 

5.3.2. Houpačka

Šířka 30 cm, délka 365 - 425 cm, výška středové osy od země se rovná jedné šestině délky houpačky. Kontaktní zóna je stejných rozměrů a stejně značena jako u kladiny. Houpačka musí být stabilní a neklouzavá, avšak nesmí na ní být žádné pomocné lišty. Musí být vyvážená tak, aby se nástupní část prkna (rampy) po zhoupnutí samovolně sklápěla zpět. Houpačka se musí dotknout země v intervalu od 2 do 3 s po zatížení jedním kilogramem v polovině délky mezi středem a koncem houpačky.

 

5.3.3. Šikmá stěna (áčko)

Skládá se ze dvou ploch sevřených v úhlu 101,5° s vrcholem 170 cm od země. Šířka šikmé stěny je minimálně 90 cm, v dolní části může být až 115 cm. Délka ramp je 270 cm ±5 cm. Na rampách jsou v pravidelných vzdálenostech (cca 25 cm) připevněné lišty usnadňující výstup a zabraňující sklouznutí. Lišty jsou 20 mm široké a vysoké od 5 mm do 10 mm se zaoblenými hranami. Kontaktní zóny jsou vyznačeny v délce 106 cm, měřeno od země. Pomocná lišta musí být připevněna nejméně 10 cm od hranice kontaktní zóny. Vrchol šikmé stěny nesmí být pro psa nebezpečný. Šikmá stěna musí být stabilní.

5.4. Stůl

Čtvercová plocha min. 90x90 cm, max. 120x120 cm. Výška je pro kategorie Small – S a Medium – M 35 cm, pro kategorii Large - L 60 cm. Strany stolu jsou označeny A, B, C, D tak, že strana A je hrana stolu ve směru běhu psa ideální drahou, B – levá a C – pravá hrana stolu, D hrana na straně opačné ke směru běhu. Stůl musí být stabilní, zajištěn proti překlopení a musí mít neklouzavý povrch. Stůl může být vybaven zařízením elektronické časomíry (slyšitelný signál po 5 sekundách) s citlivou plochou s odstupem 10 cm od krajů. 

 

6. Posuzování

6.1. Všeobecně

Cílem závodu je, aby pes překonal sestavu překážek v předepsaném pořadí, bez chyb a v co nejkratším čase. Pokud nastanou případy, které nejsou v následujícím textu uvedeny, je na rozhodčím, jak situaci posoudí. Jestliže dojde k případům, na něž nemá psovod ani pes vliv, např. větrem převrácené překážky nebo zamotaný látkový tunel, je rozhodčí oprávněn rozhodnout o opakování běhu.

6.2. Tresty

Používají se 4 druhy trestů:

     časové chyby (překročení standardního času);

     chyba;

     odmítnutí;

    diskvalifikace.

 

6.2.1. Časová chyba

Za každou sekundu nad standardní čas se uděluje 1 trestný bod. Podle přesnosti měřicího zařízení se udělují trestné body i v desetinách nebo setinách bodu za desetiny nebo setiny sekundy nad standardní čas. 

 

6.2.2. Chyby všeobecné

Každá chyba znamená pro tým 5 trestných bodů. Rozhodčí oznamuje chybu zvednutou rukou s otevřenou dlaní. Chyby (s výjimkou slalomu) pes neopravuje a pokračuje v běhu.

Pokud se psovod dotkne psa a získá tím nějakou výhodu, bude za každý takový dotek penalizován jednou chybou. 

Pokud se psovod na parkuru úmyslně dotkne překážky, je to chyba.

 

6.2.3. Odmítnutí - všeobecně

Každé odmítnutí znamená pro tým 5 trestných bodů. Rozhodčí je oznamuje zvednutou rukou sevřenou v pěst. Odmítnutí musí být opraveno, s výjimkou stolu (viz 6.2.4., část Stůl). Zastavení psa na překážce není posouzeno jako odmítnutí, je penalizováno pouze ztrátou času. Za odmítnutí se považuje vybočení psa do strany, aby se vyhnul překážce, pokud překročil pomyslnou prodlouženou linii překážky nebo - v případě překážek s kontaktními zónami -  prodlouženou linii horní hranice kontaktní zóny.

 

6.2.4. Specifické chyby a odmítnutí na jednotlivých překážkách

 

Překážky skokové

Skoková jednoduchá

Za chybu se považuje shození laťky, pokud spadne před překonáním další překážky v pořadí. Skok přes překážku mimo prostor určený k jejímu překonání nebo její podlezení je odmítnutí. Poražení bočnice (stojanu) překážky psem nebo psovodem znamená diskvalifikaci.

 

Skoková dvojitá

Shodí-li pes jednu či obě laťky dvojitého skoku, je penalizován pouze jednou chybou. Proběhne-li pes mezi skokovými překážkami, je to odmítnutí.

 

Kombinace dvou nebo tří překážek (dvojskok, trojskok)

Každá překážka z kombinace je posuzována jednotlivě. Chyby nebo odmítnutí mohou být získány na každé části překážky. Při odmítnutí jedné překážky z kombinace je nutné odmítnutí opravit (od začátku kombinace) a pokračovat na zbývajících částech kombinace. Pokud pes po odmítnutí na některé části kombinace překoná její následující část, není diskvalifikován, avšak musí správně překonat celou kombinaci dříve než vběhne na další překážku. Celá kombinace musí být překonána ve správném směru; pokud je některá z částí překonána v opačném směru, znamená to diskvalifikaci.

 

Zeď/viadukt

U zdi a viaduktu se za chybu považuje shození elementu. U viaduktu je odmítnutím stáhnutí hlavy či tlapky nebo proběhnutí otvorem, případně otvory. Poražení části zdi/viaduktu nebo celé zdi nebo viaduktu znamená diskvalifikaci.

 

Skok daleký

Úder do elementu, shození elementu nebo prošlápnutí mezi elementy je chyba. Trestnými body za odmítnutí je penalizován pes, který tuto překážku přešel, přeběhl, skočil vedle, z boku nebo odskočil (vyskočil do strany). Po odmítnutí musí pes překážku překonat znovu a správně. Pokud pes při odmítnutí poruší vnější obrys překážky, je to diskvalifikace. Shození tyče vymezující překážku není posuzováno jako chyba, a to ani v případě, že jeji pád změní charakter překážky před jejím překonáním.

 

Proskokový kruh

Dotek kruhu při proskakování není chyba. Za odmítnutí se považuje, pokud pes neproskočí kruhem. Poražení překážky při jejím překonávání znamená diskvalifikaci.

 

Překážky probíhací

Pevný a látkový tunel

Vběhne-li pes do tunelu a vrátí se stejnou stranou zpět, je to odmítnutí. Stáhnutí hlavy nebo tlapky zpět z ústí tunelu je rovněž odmítnutí.

 

Slalom

Do slalomu musí pes vždy nabíhat tak, aby první tyčka byla po jeho levé straně. Každé špatné naběhnutí do začátku slalomu je považováno za odmítnutí. Pokud pes vynechá tyčku v průběhu slalomu, je to chyba. Psovod musí psa vracet k místu chyby nebo celý slalom absolvovat znovu tak dlouho, dokud jej pes neproběhne správně. Pes dostane trestné body pouze za první chybu, za všechny ostatní je trestán pouze časovou ztrátou (nevztahuje se na chyby za dotek). Zpětný chod slalomem (více než dvě tyčky) znamená diskvalifikaci. Pokud pes nezvládne správně slalom a překoná další překážku, je diskvalifikován.

 

 

Překážky s kontaktními zónami

Pokud se pes při nástupu a sestupu nedotkne kontaktní zóny alespoň jednou packou nebo její částí, je to chyba.

 

Kladina a šikmá stěna  

Za odmítnutí se považuje, pokud pes odskočí ze šikmé stěny nebo kladiny dříve, než se dotkl všemi čtyřmi tlapami její sestupné části.

 

Houpačka

Za chybu se považuje, pokud pes opustí plochu houpačky před tím, než se houpačka dotkla koncem sestupné části země. Pokud pes odskočí z houpačky dříve, než překročí její osu (alespoň předními tlapkami), je to hodnoceno jako odmítnutí.

 

Stůl

Skok na stůl je povolen pouze ze tří stran, a to A, B a C. Pokud pes stůl oběhne a naskočí ze strany D (opačná strana ke směru běhu), bude potrestán odmítnutím, které se neopravuje. Na stole musí pes strávit 5 sekund v jakékoliv poloze, kterou může i měnit. Odpočítávání času je zahájeno, jakmile pes vyskočí na stůl. Pokud pes opustí stůl před signálem rozhodčího, nebo v případě použití elektronické časomíry před akustickým signálem, je potrestán chybou. Počítání času je přerušeno, pes musí vyskočit zpět na stůl a počítání začíná znovu. Po seskočení pes může naskočit z kterékoliv strany. Pokud se pes na stůl nevrátí a překoná další překážku, je diskvalifikován. Podběhnutí stolu se posoudí jako odmítnutí. Psovod, který spustí svým pohybem elektronickou časomíru u takto vybaveného stolu, bude potrestán diskvalifikací.

 

Start/cíl

·       pokud psovod projde mezi tyčemi vymezujícími start nebo cíl, je penalizován chybou a od jeho průchodu startem běží čas;

·       pokud pes projde v obráceném směru cílem a tím vyvolá zastavení elektronicky měřeného času nebo psovod projde cílem před psem, je jako konečný počítán čas, který je naměřen manuálně v okamžiku, kdy pes správně projde cílem;

·       pokud pes mine první překážku, je penalizován odmítnutím. Čas je měřen od okamžiku, kdy pes protnul startovní linii.

 

6.2.5. Diskvalifikace

Diskvalifikaci určuje rozhodčí.

Důvody diskvalifikace:

·       nekorektní chování k rozhodčímu;

·       hrubé zacházení se psem;

·       použití motivačních pomůcek v prostoru parkuru;

·       psovod sám přeruší běh psa na parkuru;

·       překročení maximálního času;

·       třetí odmítnutí na trati;

·       neopravené odmítnutí s výjimkou stolu;

·       absolvování překážek v jiném než předepsaném pořadí (to platí také pro vynechání překážky a překonání, podběhnutí, ale i pouhý dotyk překážky jiné);

·       pes překoná nebo podběhne překážku v opačném nebo nesprávném směru;

·       pes nebo psovod poruší překážku tak, že ji nelze správně překonat;

·       pes překážku nebo cokoliv na parkuru označkuje nebo se vyvenčí;

·       psovod sám překoná, podleze nebo projde překážku;

·       psovod drží cokoliv v ruce, nebo má viditelně na těle pomůcky;

·       psovod na trati cokoliv ztratí nebo upustí;

·       pes má obojek, příp. jinou výstroj, bez souhlasu rozhodčího;

·       pes během závodu opustí ohraničený prostor parkuru;

·       pes není pod kontrolou psovoda;

·       pes nebo psovod porazí bočnici (stojan) překážky, nebo celou překážku;

·       pes opakovaně chňape po psovodovi;

·       psovod vrátí psa na start, ačkoli tento již překročil startovní linii;

·       psovod spustí elektronickou časomíru na stole, pokud je taková použita;

·       dotyk psovoda a psa, kterým je zabráněno odmítnutí či překonání nesprávné překážky.

 

Po diskvalifikaci opustí diskvalifikovaný pes a psovod neprodleně prostor parkuru, pokud rozhodčí nerozhodne jinak. Diskvalifikace musí být rozhodčím oznámena jasně (písknutím). V případě diskvalifikace uvedené v prvních třech bodech výčtu diskvalifikací může rozhodčí diskvalifikovat tým z celé soutěže.

 

6.2.6. Události mimo vliv psovoda 

Pokud dojde k události, kterou psovod nemohl ovlivnit (např. překážky shozené větrem, zamotaný tunel apod.), může rozhodčí psovoda zastavit a po opravě parkuru běží pes trasu znovu od začátku. Všechny chyby a odmítnutí, které tým získal do okamžiku přerušení běhu, zůstávají v platnosti. Další chyby a odmítnutí se započítávají od místa, kde byl předchozí běh přerušen,

 

7. Druhy zkoušek a soutěží

 

7.1. Zkoušky

Parkur je stavěn podle pokynů rozhodčího. Překážky musí odpovídat Řádu agility ČR.

7.2. Výkonnostní třídy zkoušek

Agility 1 podle jednotlivých kategorií: SA1, MA1, LA1;

Agility 2 podle jednotlivých kategorií: SA2, MA2, LA2;

Agility 3 podle jednotlivých kategorií: SA3, MA3, LA3;

 

Rozdíly mezi třídami se vyznačují obtížností tratě, její délkou a standardním, příp. i maximálním časem.

 

7.2.1. Agility 1 – SA1, MA1, LA1

Mohou se jí zúčastnit pouze týmy (psovod+pes), které ještě nemají zkoušku A1 složenou třikrát na výborně (s maximálně 5,99 trestnými body), u dvou různých rozhodčích na oficiálně uznaných závodech. Pokud tým splní výše uvedená kritéria, může ihned přestoupit do A2, nebo mu začne ode dne splnění běžet jednoroční lhůta, ve které (po splnění výše uvedených kritérií) může ještě startovat v Agility 1. Během této roční lhůty může kdykoliv podle vlastního uvážení přestoupit do A2 (bez možnosti opětovného startu v A1). Po uplynutí jednoroční lhůty musí psovod se psem povinně přejít do A2. Pokud tým splnil podmínky pro zařazení do vyšší třídy, může ke zkoušce A2 nastoupit až na následující akci.

Pro A1 smí být použity maximálně tři překážky s kontaktními zónami (podle uvážení rozhodčího). Dvojitá skoková překážka a/nebo kombinace skoků (dvojskok, trojskok) by neměla být v A1 použita. 

 

 

 

7.2.2. Agility 2 – SA2, MA2, LA2

Mohou se jí zúčastnit pouze týmy, které třikrát absolvovaly zkoušku A1 s ohodnocením výborně (viz 7.2.1.).

Pro A2 mohou být použity max. 4 překážky s kontaktními zónami (podle uvážení rozhodčího). 

 

7.2.3. Elitní třída Agility 3 –  SA3, MA3, LA3

Mohou se jí zúčastnit pouze týmy, které mají kartu A3. Postup z A2 do A3 je možný po trojím plněním zkoušky A2 na výborně bez trestných bodů (za chyby, odmítnutí a čas) u dvou různých rozhodčích, s umístěním do třetího místa. Po splnění uvedených požadavků psovod požádá výcvikáře KA ČR předepsaným formulářem o vydání karty A3, případně o její prodloužení. O přestup do elitní třídy A3 může psovod požádat ihned, nebo mu ode dne splnění podmínek začne běžet dvouletá lhůta, ve které může ještě startovat v A2. Po obdržení A3 karty se zkratka A3 stává součástí jména psa (např. A3 Endy). Karta A3 platí jeden rok pro jeden tým. Držitel karty A3 smí závodit pouze v kategorii A3.

Pokud v daném roce tým neabsolvuje zkoušky agility A3 alespoň třikrát s hodnocením výborně (bez trestných bodů), s umístěním do třetího místa u dvou různých rozhodčích, nemůže být platnost karty obnovena pro další rok. V takovém případě může tým soutěžit opět jen v kategorii A2. V okamžiku, kdy opětovně splní podmínky pro přestup z A2 do A3, musí přestoupit neprodleně. Pokud tým během roku splní pouze jednu nebo dvě zkoušky A3 s hodnocením výborně bez trestných bodů a s umístěním do třetího místa, nestačí tyto zkoušky k obhajobě karty A3, avšak započítávají se mu do splnění podmínek pro opětovný přestup z A2 do A3.

Pro A3 mohou být použity max. 4 překážky s kontaktními zónami (podle uvážení rozhodčího). 

 

7.2.4. Nedodržení pravidel přestupu

Nedodrží-li psovod výše uvedená pravidla pro přestup mezi jednotlivými výkonnostními třídami, může být penalizován zákazem startu až na dobu jednoho roku. O postihu rozhodne výbor na návrh výcvikáře KA ČR.

7.3.  Jumping J1, J2, J3

Jumping může být tak jako zkoušky agility rozdělen podle výkonnostních tříd - J1, J2, J3. O vypsání takto rozděleného Jumpingu rozhoduje pořadatel. O zařazení psa do jednotlivých výkonnostních tříd J1, J2, J3 rozhoduje výkonnostní třída Agility. Pravidla jsou stejná jako u odpovídající výkonnostní třídy Agility 1, 2, 3 s tím rozdílem, že trať neobsahuje žádné překážky s kontaktními zónami ani stůl.

Pro postup do vyšší výkonnostní třídy se počítají pouze výsledky zkoušky v Agility.

7.4. Otevřené soutěže  

7.4.1. Agility

Soutěže Agility jsou otevřené pro všechny psy bez ohledu na složené zkoušky. Soutěžit se může na tratích s libovolným stupněm obtížnosti. Pravidla jsou stejná jako u zkoušek. 

 

7.4.2. Jumping

Soutěže Jumping jsou otevřené pro všechny psy bez ohledu na složené zkoušky. Soutěžit se může na tratích s libovolným stupněm obtížnosti. Pravidla jsou stejná jako u zkoušek s tím rozdílem, že trať neobsahuje žádné překážky s kontaktními zónami ani stůl.

 

7.4.3. Soutěže veteránů

Mohou se jí zúčastnit psi od 9 let věku (kategorie Small a Medium), resp. od 8 let věku (kategorie Large) s tím, že se tito psi od okamžiku přestupu do třídy veteránů již nesmějí účastnit zkoušek podle bodů 7.2.1.-7.3. a otevřených závodů podle bodů 7.4.1. a 7.4.2. tohoto řádu. Přestup psa do třídy veteránů musí být při prvním startu v této třídě pořadatelem výrazně vyznačen do výkonnostního průkazu psa a potvrzen podpisem rozhodčího.

Soutěž veteránů se skládá z Agility a Jumpingu. Trať může být shodná jako pro otevřené soutěže Agility a Jumping, závodí se však na upravené výšce překážek:

skokové překážky a skok daleký            Small maximálně 20 cm

                 Medium maximálně 30 cm

                 Large maximálně 40 cm

proskokový kruh                                     maximálně 55 cm pro všechny kategorie

šikmá stěna                                            výška méně než 1,7 m pro všechny kat.

houpačka                                                nepoužívá se

 

7.4.4. Ostatní soutěže

Existují různé soutěže a hry, při nichž se závodí přímo podle pravidel agility, nebo jejichž pravidla se pravidlům agility podobají. Takovéto soutěže nesmějí být nebezpečné.

 

8. Hodnocení

8.1. Hodnocení zkoušek

Celkové trestné body jsou součtem trestných bodů za chyby, odmítnutí a časové chyby. Pro zkoušky jsou uznávána následující ohodnocení: 

 

0,00 – 5,99	výborně	V
6,00 - 15,99	velmi dobře	VD
16,00 - 25,99	dobře	D
26,00 a více	bez ohodnocení	BO
diskvalifikace		DIS

Výsledek zkoušky a Jumpingu rozděleného podle výkonnostních tříd musí být zapsán do výkonnostního průkazu vydaného příslušnou národní organizací.   

8.2. Určení pořadí

O pořadí rozhoduje:

1.  součet trestných bodů (chyby a odmítnutí s připočítanou časovou chybou);

2.    v případě rovnosti součtu trestných bodů rozhoduje o lepším umístění menší počet trestných bodů na trati (chyby a odmítnutí);

3.    v případě rovnosti součtu trestných bodů a trestných bodů na trati rozhoduje lepší čas. 

U diskvalifikovaných týmů se pořadí neurčuje. Pro účely kumulativních hodnocení výsledků závodu (součty) však u nich může být ve výsledkové listině uvedena penalizace 100 trestných bodů.

 

9. Závěrečná ustanovení

Tento Řád agility ČR je platný pro soutěže a zkoušky agility pořádané v České republice. Případné úpravy a změny podléhají schválení výborem Klubu agility ČR. 

 

10. Platnost

Platnost tohoto Řádu je od 1.1.2007. Od tohoto dne pozbývá platnosti doposud platný Řád agility ČR.