Pejskoviny
Výživa štěněte a dospělého psa |
|
Výživa štěněte a dospělého psa Pes je svým původem šelma – tedy masožravec. Tím, že žije po tisíciletí ve společnosti člověka, stal se z něho téměř všežravec. Nesprávný je názor, že nejvhodnější potravou pro psa je výhradně maso. Dnešní pes už má hodně málo společného se svým divokým předkem. I když jsme si vědomi toho, že pes byl původně masožravcem a jeho zažívací ústrojí se od té doby nezměnilo, přece jen dnešní psi nevyžadují, aby byli krmeni jako jejich dávní předci. Dobře konzumují i velkou část rostlinné potravy. Nejvhodnější potravou psa je maso. Pod slovem maso rozumíme svalovinu, vnitřnosti atd. Maso obsahuje hodně živočišných bílkovin a vitamíny. Zda se má zkrmovat syrové nebo vařené závisí na kvalitě masa. Jde-li o maso neznámého původu, musíme je vždy dobře uvařit. Říká se, že vařením se stává maso stravitelnějším. Nesmíme ale zapomenout, že dlouhým vařením se ničí vitamíny v potravě. Zastánci krmení syrovým masem zdůvodňují svůj názor tím, že syrové maso bylo výhradní potravou psů, zapomínají ale, že dnešní pes se od původního hodně změnil. Krmení psa výhradně masem je teoreticky možné, ale pak se musí zkrmovat různé orgány jako svaly, ledviny, játra, srdce, plíce, žaludky atd., aby potrava nebyla jednotvárná. Nejlepším krmením pro psa je směs rostlinných a zvířecích produktů. Tím dostane pes prakticky všechno, co potřebuje ke svému růstu. Škvarky nejsou tím nejvhodnějším krmivem pro psa. Jen občas je můžeme míchat do jiného krmiva. Pro štěňata jsou nevhodná. Kosti potřebuje každý pes jednak proto, aby si na nich "cvičil zuby" a nekousal různé jiné předměty a hlavně kvůli dostatečnému množství vápníku a fosforu, potřebných pro rostoucí organismus. Nejlepší jsou měkké kosti telecí, kůzlečí i měkké kosti z drůbeže. Nevhodné jsou tvrdé kosti z drůbeže, králíků, zvěře nebo ryb. Jsou to obyčejně ostré kosti, které mohou být příčinou vážných poranění. Naprosto nevhodné jsou i velké kosti, které pes nemůže rozkousat. Rozemelou-li se na moučku, jsou výborné. Kostí nedáváme nikdy mnoho najednou, poněvadž mohou být příčinou zácpy. Čerstvé kostní piliny se brzy kazí, zvláště v létě. Kromě kostí jsou výborné chrupavky a šlachy. Mléko je výborné krmivo, zvláště pro štěňata a mladé psy. Obsahuje živočišné bílkoviny, tuk, vitamíny a hodně vápníku. Složení mléka je u různých zvířat různé. Mléko feny je velmi bohaté na bílkoviny a tuk – skoro třikrát bohatší než kravské mléko. Toto je důležité hlavně pro umělou výživu štěňat v případě úhynu feny nebo má-li fena málo mléka. K výživě štěňat se nejčastěji používá kravské mléko obohacené o tuk - máslo. Mléko musí být vždy čerstvé, nesmí být nakyslé, ale může být kyselé. Někteří psi po studeném mléku dostanou průjem, po teplém k průjmu nedochází. Z mléčných výrobků je výborným krmivem tvaroh se svým vysokým obsahem živočišných bílkovin a vápníku. Rovněž sýry jsou velmi bohaté na bílkoviny a pro psy jsou výbornou pochoutkou, zvláště olomoucké tvarůžky. Živočišné bílkoviny ve výživě psů jsou velice důležité a nemohou je nahradit bílkoviny rostlinného původu. Brambory obsahují hodně glycidů a vitamínů. Nesmí se jich zkrmovat mnoho a hlavně ne v kouscích, ale vždy jemně rozmačkané, nejlépe jako bramborová kaše. Ke krmení psů se často používá rýže. Obsahuje hodně glycidů, ale je velmi chudá na bílkoviny a loupáním úplně zbavená vitamínů. Pro mladé psy se nehodí, u starších vede ke ztučnění. Obilí je velmi vhodné ke krmení psů a to ve formě šrotu ovesného, pšeničného, ječného, kukuřičného. Někdy se doporučuje i sójový šrot, který však ve větším množství vede ke kožním chorobám. Můžeme použít i krupici, ovesné vločky, těstoviny. Ovesné vločky jsou zvlášť vhodné a mohou se zkrmovat i syrovém stavu. Lepší je všechny šroty i ovesné vločky zkrmovat vařené. Suchary zhotovené speciálně pro psy jsou výborným krmivem za předpokladu, že obsahují vše, co obsahovat mají. Jejich kvalita bývá rozdílná. Speciální krmný šrot pro psy raději štěňatům nedáváme a dospělé psy na ně zvykáme pomalu. Luštěniny obsahují sice hodně bílkovin, ale raději je psům nedáváme, jelikož psi je v krmení nemají rádi, bílkoviny v nich obsažené dobře nezužitkují a kromě toho luštěniny vedou k nadýmání. Zelenina se předkládá vždy v syrovém stavu. Rozkrájená na malé kousky se dává do připraveného krmiva. Zelenina je zdrojem vitamínů i nerostných látek. Nejčastěji používáme mrkev, špenát, celer, salát, kedluben, petržel i kopřivy. Pažitku, pórek, cibuli a česnek nemají psi rádi zvláště než si zvyknou, ale i tato zelenina nemá chybět v krmivech psů. Ovoce dáváme podle chuti. V zimě mají psi velmi rádi jablka. Často pes sám od sebe sbírá v lese borůvky a maliny. Psům chutná i rybíz a švestky. Zbytky z restaurací a jídelen jsou často hodně kořeněné i slané a všeobecně se pro krmení psů nedoporučují. Je však mnoho majitelů psů, kteří tyto zbytky zkrmují bez újmy na zdraví psů. Vitamíny jsou velice důležité pro život každého zvířete i člověka. Zdrojem vitamínu je pestrá strava. Živíme-li psa podle zásad správné výživy a má-li dostatečný pohyb na slunci, nepotřebuje podávat vitamíny uměle vyrobené. Vitamín A – nepostradatelný v době vývoje mladého organismu. Při jeho nedostatku je kůže suchá, ztrácí pružnost, tvoří se šupiny, srst je bez lesku místy vypadává a je méně odolná vůči parazitům. Sliznice dýchacích cest je méně odolná vůči infekci a snáze dochází k zánětům průdušek i plic při zcela nepatrném nachlazení. Dochází k poruchám ve střevní sliznici, jejichž následkem bývá rozmnožování střevních bakterií, a tím dochází k hnilobným procesům ve střevě. Ty se projevů silně páchnoucím průjmem. K poruchám může dojít i ve funkcích genitálních, funkcích zrakových (noční slepota) následkem změn na očním pozadí, může dojít i zákalům na rohovce jako následek tvoření vředů. Často bývá i chudokrevnost a opoždění ve vzrůstu. Vitamín B – při nedostatku dochází k degeneraci srdečního svalu a nervů, poruchám ve vzrůstu, celkové slabosti, někdy i ke křečím připomínajícím psinku. Zvíře odmítá jíst, hubne a má značný sklon k nemocem. Vitamín C – se rozpouští ve vodě, a proto velmi snadno odchází z organismu. Při jeho nedostatku se projevuje náchylnost k infekcím, krvácení a záněty dásní, zduření a bolesti kloubů, které mohou být později příčinou nepohyblivosti psa. Vitamín D – reguluje ukládání vápníku a fosforu z potravy do kostí psa. Je důležitý pro normální vývoj zubů a zajišťuje normální vzrůst. Při jeho nedostatku dochází ke křivici u mladých, změknutí kostí u dospělých, nepravidelné výměně zubů, zvířata zůstávají pozadu ve vzrůstu, hlavně pokud jde o dlouhé kosti. Vše se ještě více zhoršuje při nedostatku vápníku a fosforu v potravě. Jelikož vitamín D se tvoří v kůži zvířete účinkem slunečních paprsků, jeho nedostatek se častěji projevuje u psů chovaných v bytě. Vitamín E – "vitamín plodnosti" se projevuje poruchami výměny látkové, poruchami funkcí pohlavních orgánů psů i fen a nenormálním průběhu březosti feny. Masové odpadky – z jater jsou poměrně chudé na vitamíny. Naproti tomu vnitřnosti, jako játra a ledviny, jsou bohaté na vitamíny, poněvadž v nich se vitamíny hromadí. Z jater ryb se vyrábí rybí tuk, který obsahuje vitamín A, hodně vitamínu D a málo vitamínu E. Vajíčko – se velmi často doporučuje zvláště štěňatům. Dospělým psům se podává, aby se dosáhlo lesklé srsti. Zvláště žloutek obsahuje prakticky všechny vitamíny potřebné pro zdraví psa. Mléko – má dostatek vitamínů jenom tehdy, jestliže pochází od zvířat, která dostávají potravu bohatou na vitamíny. Mléko je velice hodnotné krmivo, které působí dieteticky a kromě vitamínu obsahuje i látky minerální. Mrkev – neobsahuje sice hotový vitamín A, ale provitamín karoten, z něhož se vitamín A vytvoří. Vařením se jako všechny vitamíny ničí, a proto se má mrkev do krmiva přidávat syrová. Kromě toho je mrkev účinná proti škrkavkám. Brambory – obsahují vitamín A, E a hlavně vitamín C. Velmi záleží na jejich přípravě. Dlouhým vařením oloupaných brambor se vitamíny ničí. Proto brambora vaříme ve slupce a ne příliš dlouho. Nejvíce vitamínů mají brambora hned po sklizni, uskladněním brambory vitamíny ztrácejí, takže na jaře už neobsahují žádné. Hodně vitamínu A, karotenu a vitamínu E obsahuje špenát. Čerstvá zelenina je bohatá na vitamín C, který je i v ovoci, zvláště v citrónech a v klíčících semenech. Obiloviny jsou také zdrojem vitamínů. Neplatí to ale o loupané rýži, která zbavena slupky je prakticky bez vitamínů. Zato ovesné vločky, které nejsou dlouho skladované a dlouho vařené, obsahují vitamín B a E. Pivovarské kvasnice i kvasnice do pečiva jsou velmi bohaté na vitamín B. Z minerálních látek jsou pro výživu psa velice důležité sloučeniny vápníku, fosforu, draslíku, sodíku, hořčíku, železa, síry, křemíku, chlóru, jódu atd. Kdybychom krmili psa potravou, která by neobsahovala žádné minerální látky, neudrželi bychom jej při životě. Na minerální látky jsou bohaté srdce, játra, ledviny, kosti, chrupavky a rovněž zelenina a ovoce. Pes má mít stále možnost (v létě i v zimě) napít se čisté vždy čerstvé vody. Voda sice nemá žádnou výživnou hodnotu, ale rozpouštějí se v ní výživné látky. Zvíře bez vody hyne rychleji než bez potravy.
Výživa štěněte Štěně dostáváme ve věku kolem 8 týdnů, do té doby je ještě u chovatele, který ho jen přikrmuje. Hlavní potravou štěněte je mateřské mléko. Jelikož štěně má poměrně malý žaludek, doporučuje se krmit je častěji denně malými dávkami. Do stáří 2 měsíců se má krmit šestkrát denně, od 2 do 3 měsíce pětkrát, od 3 do 5 měsíce čtyřikrát, od 5 do 9 měsíce třikrát denně. Starší psy krmíme dvakrát denně. To je předpis, ale na základě zkušeností mohu říci, že štěně od stáří 3 měsíců můžeme krmit jen třikrát denně. Základem potravy štěněte ve stáří 8 týdnů je mléko – kravské nebo kozí. Do mléka přidáváme jednak trochu tuku (másla), mletého syrového libového masa (hovězí, skopové), bílého pečiva, vařených ovesných vloček, krupice. Přísady střídáme. Kromě toho přidáváme obden rozšlehané čerstvé vajíčko nebo žloutek. Místo mléka přidáváme občas hovězí polévku, do níž dáme nejčastěji ovesné vločky, pečivo i trochu vařené rýže nebo chleba. Předkládáme i jemně nastrouhanou mrkev nebo její šťávu. Brzy přidáváme i vnitřnosti, které nadrobno rozsekáme, chrupavky i kostní moučku. V zimním období se doporučuje přidat do krmiva, avšak jenom mléčného, trochu rybího tuku. Ten můžeme podávat denně v předepsané dávce (pozor, může se předávkovat) a vždy po 14 dnech uděláme v podávání rybího tuku týdenní přestávku. Pomalu zvykáme štěně na syrovou drobně rozsekanou zeleninu. Nevadí, přidáme-li lžičku pivovarských kvasnic denně. Poněvadž nikdy nevíme, zda je maso naprosto nezávadné, vždy ho vaříme. Misky udržujeme v čistotě, což je velmi důležité. Předloženou potravu necháme štěněti asi 15 minut a pak misku odstraníme, i když není prázdná. Krmíme, pokud je to možné v pravidelnou dobu. Množství potravy se pochopitelně řídí stářím a velikostí štěněte. Zda potrava štěněti dostačuje poznáme hlavně podle toho, jak štěně roste a jak vypadá.
Výživa dospělého psa Hlavní zásada je nekrmit příliš mnoho, ale rozmanitou potravou. Například nekrmit třeba 3 dny jen masem (z obavy, aby se nezkazilo) a pak zase 3 dny třeba jenom šrotem. Pes se masem zmlsá, a dostane-li pak směs se šrotem a zeleninou, snaží se vybrat maso a ostatní nechat na misce. Předloženou dávku krmiva musí pes v krátké době zkonzumovat. Nestane-li se tak do 20 minut, vezmeme misku i se zbytkem, a nejedná-li se o potravu, která rychle propadá zkáze, předložíme mu totéž při dalším krmení. Nevyprázdní-li misku ani tentokrát, vynecháme příští krmení úplně. Pak dávku snížíme a snažíme se, aby pes misku vyprázdnil v co nejkratší době. Dospělý pes zejména v době vyšších fyzických nároků (výcvik, doba honů) potřebuje dostatek živočišných bílkovin, hlavně masa. Dospělého psa v době malých pracovních nároků krmíme jen jednou denně. V době honů krmíme dvakrát denně. V době honů krmíme dvakrát denně. V době honů krmíme dvakrát denně, a to delší dobu před odchodem na hon a pak za nějakou dobu po příchodu domů. Je-li pes příliš unaven, potravu nepřijme. Březí fenu, zvláště v druhé polovině březosti krmíme třikrát denně. Kromě toho jí v druhé polovině březosti a v době kojení dáváme více mléka a mléčných výrobků a je vhodné denně přidat kousek syrové hovězí nebo vepřové sleziny. Ne mnoho, poněvadž slezina podaná ve větším množství je příčinou průjmu. Je prospěšné jednou týdně zařadit do krmení hladovku, kdy pes dostane jenom čistou vodu.
Zdroj: Výchova a výcvik ohaře - Josef Kvíz
|
